Jak udělat správně SWOT analýzu?
Ať už se připravujete na důležitý pracovní pohovor, řešíte komplikovaný projekt nebo potřebujete přesvědčit banku o tom, že se váš podnikatelský záměr osvědčí a vy tak vybudujete úspěšnou firmu, která rozhodně nebude mít o své zákazníky nouzi, rozhodně byste po ní měli sáhnout. Díky SWOT analýze si utvoříte jasný přehled ohledně toho, jaké jsou vaše přednosti, v čem naopak ve srovnání s ostatními zaostáváte, jaké možnosti vám současná situace nabízí a na co byste si pro změnu měli dát obzvláště velký pozor.
Se SWOT analýzou, původně vytvořenou jistým Albertem Humphreym během šedesátých a sedmdesátých let minulého století, se za život setká téměř každý. Pomocí tohoto jednoduchého marketingového nástroje z oblasti strategického managementu lze rychle a efektivně sjednotit všechny klíčové aspekty určité organizace a odhadnout, zda má takový podnik po zvážení všech tržních rizik a příležitostí šanci obstát ve srovnání s jeho konkurencí.
Je skvěle přizpůsobitelná
Důvod, proč je SWOT analýza natolik oblíbenou a používanou „pomůckou“, tkví v její přizpůsobitelnosti. Jinými slovy, je možné ji aplikovat v podstatě na cokoliv, případně kohokoliv. Jak již bylo řečeno, může se hodit při mapování potenciální úspěšnosti nějakého konkrétního projektu, ale stejně tak ji lze použít i na vyhodnocení toho, který z uchazečů o práci se na daný post hodí nejlépe. Je zkrátka velice univerzální.
Její na první pohled poněkud zvláštní označení pochopitelně vůbec není náhodné. Jednotlivá písmena totiž odkazují na anglická slova Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats. Ty se ve snaze zachovat jejich pravý smysl pak do češtiny překládají jako silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby.
Vše má svůj řád
Aby celá analýza měla kýžený efekt, je potřeba v prvé řadě pochopit, na jakém principu je založena. V souvislosti s tím je pak nutné zmínit, že podobně jako samotný název ani její tvar není tak úplně náhodný. Má podobu matice se čtyřmi kvadranty umístěnými tak, aby první dvojici spolu vždy tvořily právě silné a slabé stránky a dvojici druhou pak příležitosti a hrozby. Kladné faktory, tedy silné stránky a příležitosti se navíc musejí nacházet na jedné strany, zatímco ty záporné pak logicky na straně opačné.
Také při identifikaci jednotlivých aspektů, jež mají být podrobeny analýze, je potřeba postupovat podle určitých pravidel. Ta matici rozdělují na dvě stejné části, z nichž jedna pojednává o takzvaném vnitřním prostředí, kdežto druhá o prostředí vnějším. Co se tím však myslí?
Ve skutečnosti vlastně nic až tak složitého. Toto rozdělení pouze říká, že silné a slabé stránky, jež jsou součástí vnitřního prostředí, musejí být vztaženy přímo na daný subjekt (organizaci, projekt, konkrétního člověka) a naopak na příležitosti a hrozby, které společně spadají do vnějšího prostředí, je nutné hledět jako na faktory působící zvnějšku. Řečeno jinak, zatímco první skupinu aspektů je zkoumaný subjekt schopen svých chováním ovlivnit sám, té druhé se jednoduše musí přizpůsobit. Lépe to ale možná bude patrné na konkrétním případu.
Příklad z praxe
Zkuste se proto vžít do situace, kdy se coby majitel úspěšné tuzemské polygrafické firmy zajímáte o možnost rozšířit své pole působení i za hranice České republiky. Protože by se však zpočátku jednalo o finančně poměrně náročnou investici, je nutné vše pečlivě promyslet. Aby bylo vaše rozhodování o něco jednodušší, uděláte si SWOT analýzu.
Ze zkušeností víte, že oproti tamní konkurenci disponuje vaše firma lepším technologickým vybavením, nabízí širší sortiment produktů a může se pyšnit velice nízkým procentem reklamací. Na druhou stranu jste si vědomi toho, že nemáte k dispozici tak vysoký kapitál jako jiné podniky operující na vámi zvažovaném trhu, evidujete menší počet kvalifikovaných zaměstnanců a vaše dosud vybudovaná síť kontaktů a potenciálních zákazníků je relativně malá. Současně však víte, že tamní hospodářství je na vzestupu, máte šanci dosáhnout na několikamilionovou dotaci ze strany EU a můžete získat přístup ke zcela novému know-how. Co vás ovšem poněkud děsí, je aktuální negativní vývoj kurzu koruny ve vztahu k euru, zamýšlená úprava daňových zákonů a také riziko zvýšení cen za dodávky energií.
Když poté všechny tyto aspekty uspořádáte tak, jak bylo popsáno výše, dostanete SWOT matici, která bude vypadat následovně.
SWOT analýza je pouhý základ
Přestože se snad žádný podnikatelský záměr, jenž je myšlen skutečně vážně, bez řádné SWOT analýzy neobejde, představuje tento nástroj pouze jakýsi nezbytný základ, který je potřeba ve snaze získat co nejspolehlivější indicie ohledně pravděpodobnosti úspěchu či neúspěchu konkrétního projektu ještě více rozvinout. Vcelku běžně se na ni tudíž navazuje dalšími dílčími analýzami typu PESTLE, Porterovým modelem pěti sil či Mckinseyho modelem 7s apod.
Pakliže byste se o této vskutku zajímavé problematice z oblasti strategického management chtěli dozvědět přeci jen o něco více, neváhejte a přihlaste se k MBA studiu na našem institutu CEMI. V rámci stejnojmenného předmětu, který je součástí všech českých MBA programů, vás seznámíme s metodami strategické analýzy a ukážeme vám, jak ji můžete využít pro účely plánování a implementace vašich strategických rozhodnutí. A v rámci své seminární práce si rovnou můžete zpracovat strategickou analýzu na váš vlastní projekt.
